Zanechávám za sebou stopy, stačí hledat.

Topím se.. Ale přijde mě někdo pomoci? (14.3.)

14. march 2013 at 19:44 | Kristy |  Den za dnem
Utápím se ve starostech a nevím, co mám dělat. Přemýšlím, kdo jsem, jak se mám chovat. Když se řídim heslem; nech to plavat, ono se to vyvrbí, objevím se v části města s partou, kam jsem normálně nepáchla. Deprese a smutek mě potápí níž a já, aniž o tom vlastně vím, se stávám loutkou, která jenom čeká, jak to vlastně bude dál..

Obrázek jsem stáhla ZDE




Proč jsem tak slabá? Možná na mě zase všechno dolehlo; ta samota, kdy jsem jediná v chumlu párů, ta osamělost, jeho ( sice už dávný) odchod z tohoto světa, nerozumění si s mojí bývalou dobrou kamarádkou, která mi hodně dlouhých let byla oporou, jeho ignorace, moje tupost a bolest..

Možná to je výčet věcí, proč jsem dneska zase nejednala sama za sebe, nýbrž jen proto, protože jsem zrovna chtěla. Dneska to nebylo nic ve smyslu "foťák", i když už jsem za tu dobu pěkných pár nabídek dostala a za odmítnutí jsem schytávala ještě nechápavější pohledy než před tím.

Jakoby nestačilo, že jsem dneska zase snědla celou čokoládu, i když už mám zase kilo nahoře. Prostě to po dni, kdy jsem na něj číhala všude možně a nemožně, nemohla jinak. Samozřejmě jsme se míjeli, nebyla příležitost a tak. Jenže čokoláda už je slabá.

Když pak zjistim, že přede mnou ve flašce je naředěný víno, šahám po něm a dám si mocnýho loka- dva, tři. Je mě jedno, že mám praktičky, je mě jedno, že se možná budu blbě tlemit, je mě jedno, že utíkám, je mě v tu chvíli jedno, že už to zase nejsem já, ale spíš holka, která by se mu přiblížila. Je mě to všechno jedno! Hlavně, že mám na chvilku v hlavě klid, a s pořádnou pomocí se můžu usmát, ale dnes jen tiše sedět a s podezřele přiblblym úsměvem mlčet. Jo, dnešek byl celej až moc přemejšlivej.

Zas ty stavy. Ty stavy, kdy jen zírám pryč a přemejšlim, jaký by to bylo kdyby.. Kdybych tehdy začala už jinak? Kdyby prostě šla jako Míša a na rovinu všem všechno říkala? Jenže tyhle stavy jsou šílený. Koikrát jsem si stěžovala, že jsem ještě nenarazila na kluka, do kterýho bych se vážně zamilovala, kterýho bych měla v hlavě. Tohohle mám až moc! Ať jdu kamkoli, furt na něj myslim. Je to jako šílenství, z kterýho nemůžu utýct. Ale to se nerovná pocitům, když ho vidim :Oo

Obrázek ke stažení ZDE

Dneska jsem byla při všech hodinách mimo, jen jsem si matně uvědomovala, že jsem nakonec i přesto, že jsem nevěděla plno hlavních měst při německym testu, dostala výbornou. Ale ani mě to nijak nenadchlo, co už na tom záleží? Je druhý pololetí, tak nač jásat. Hlavní je, jestli nepodělám přijímačky a uteču ze světa, z kterýho už bláznim. Uteču z jeho blízkosti a budu zase sama, samotinká v novém městě, s novými lidmi. Brzy na něj budu vzpomínat se slzami v očích, ale určitě ne každý den, jako teď. Nebudu se budit po nocích a přemýšlet a snít. Začnu pěkně od znova, jinak, sakra jinak!

Kdybych teď otevřela sešity všech předmětů, co jsme dneska měli, zaručeně najdu srdíčka. Spousty srdíček! Jo, je to vážně crazy, je to vážně volovina. Ale když se mě jediná kámoška, která mě zná i v reálnym světě ptala, proč zrovna on, řekla jsem, že nevim! Je to pravda, už jsem taky o tom přemýšlela. Proč zrovna on? Chemie?

Pak už jsem to nějak nezvládla. Nechtěla jsem utíkat, ale věděla jsem, že zase padám. Padám do tý propasti, z který už jsem se jednou se šrámy vyškrábala, do který jsem rozhodně nechtěla znova spadnout. Takže jsem zvolila útěk; prostě jsem poslechla Terku, vzala jí flašku a pila. Ne moc, stačilo pár loků, aby se svět maličko rozhoupal a já mohla dvě hodiny sedět.

Jedna taková stáhla ze zdi FB.. A úplně přesná..

Byla to ta skvělá otupělost, jako tehdy, když jsem brala antidepresiva a nešlo přemýšlet. Nešlo ani vzpomínek, ani brečet, možná ani smát, to nevím, to jsem nezkoušela. Byl to stav, ve kterém jsem přežívala, ale myslim, že to jediný mě udrželo dál na nohou a po nějaký době jsem dokázala žít bez sebevražedných sklonů.

Když jsem šla ze školy s Míšou domů, chtěla jsem si vzpomenout, co jsem celý den dělala. Nevěděla jsem, jen možná to, že přes všechny sliby, jsem se ho nezeptala. Nebyla doba, omlouvala jsem se. Blbost! kdybych se ho zeptat chtěla, vzala bych si příklad z Míši, která se ve vteřině rozhodla, že se zeptá jednoho kluka na taneční, nechala si ho vytáhnout ze třídy a hned se ho zeptala. Sice jí ve slušném provedení poslal do hajzlu, ale hned to věděla, nazvala ho debilem a život šel dál. Já se ho ptám už pár měsíců a furt jsem v horší náladě a horší..

Obrázek jsem našla volně ke stažení na profilu mé kámošky na FB

Ale s tím samozřejmě nikoho neotravuju. Je pravda, že už vím, díky čemu vděčím za tak dá se říct v pohodě večír: Těch pár loků s kámoškama mě hodilo na nohy, zamotala se mě hlava, možná se pořád motá, ale je mě fajn. Není to žádná bezva nálada, ale aspoň taková, že ještě dokážu psát a ignorovat ten hroznej zvuk, když vám píše někdo dotěrnej na FB a vy se ho snažíte ignorovat a jste moc líní dát se do offline, protože co kdyby mě napsal někdo normální, že?

Jenže kdo je v tomhle světě normální? Kdo je v mym světě normální? Bejvala u mě normální jen Elča, ale ta už je snad první, co v mých očích normální není. Nemyslim, že aby byla normální, musí chlastat, kouřit a hulit, ale bavit se.

Vlastně můžu bejt ráda, že jsem vycvičená z neustálých držení těch hrozných diet se krotit. Kdybych dneska zapla v mozku toho pilota, tak třeba teď k monitoru nevidim. Ale takhle jsem se chytla dolní hranice a jsem úplně v pohodě. Jsem na sebe vlastně hrdá, protože v tý náladě co mám, to mohlo dopadnout katostrofálně.

Zase jedna od kámošky z FB.. jo nejsem jediná s náladou, která se nedá popsat..


Závěrem se chci omluvit všem, co nechápou. Věřím, že zítra taky nebudu chápat, jak jsem to mohla napsat, ale dneska mi to odpusťte ;-).

Tak na lepší zítřky!
New days, new chances,..

Kristy
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Andy Andy | Web | 15. march 2013 at 14:33 | React

Ahoj,
nejdřív se Ti chci omluvit, že jsem nenapsala už včera, ale snažím se chodit spát v čas, tak vypínám notebook kolem 20 hod :D
Jinak to, že jsi se ho nezeptala chápu. Já jsem v tomhle bohužel málo ambiciózní. Nikdy si pevně nejdu za tím, co bych chtěla udělat. Navíc, jestli objímal tvojí kamarádku..znám ten pocit, i když třeba vím, že to nic nezajímá. Proč zrovna on? Věr, občas na to není nikdo schopný pořádně odpovědět. Občas se ptám sama sebe, i když je to třeba už dávno pasé, proč zrovna on, co si mi na něm tak líbilo. A občas tu odpověď nevím ani do teď. Je fajn, když máš kolem sebe kamarádky, všechno se pak zvládá lépe. Navíc to s tím klukem, mít kluka není všechno. Navíc jednoho dne určitě najdeš někoho, kdo si tě bude vážit, bude tě mít rád a ty s ním budeš šťastná. Zatím, užívej života. Využij toho, že je druhé pololetí, nemusíš se už moc učit, navíc máš skvělé známky. Buď někde s kamarády, kteří ti za to stojí a nad vše se povznes. Ty rozhodně nejsi ta špatná, nebo nejhorší, i když tenhle pocit také moc dobře znám. Mě třeba i mrzí, že já nemůžu napsat ani polovinu toho, co bych chtěla na blog. Prostě chodí tam lidi, kteří mě znají. Já proti ním nic nemám, jsou součástí mého života, mám je moc ráda, jen občas člověk potřebuje z tohohle všeho vypadnout a k tomu mi sloužil blog. Mohla jsem si tam stěžovat na všechno a na všechny, a nikomu to nevadilo. Zjistila jsem bohužel, že když někoho třeba považuji za kamaráda, tak mám tendenci se mu hned svěřovat. Jenže, pak to ve finále dopadne tak, že ten někdo to hned řekne všude a hned jsem ta chudinka, co si jen stěžuje. Mrzí mě to, ale tak měla jsem na to blog, kde jsem pak dost věcí psala, teď už nemůžu, ale tak co. Asi si budu muset najít jinou alternativu. Není to tak, že nechci, aby to třeba oni věděli, to ne, stejně to vědí, jen asi mě i chápeš. Ale musíš říct, že za těch pár dní, co čtu tvůj blog jsem si tě strašně oblíbila. Jsem ráda za tvé pravidelné reakce a také za to, že prostě si s tebou rozumím. a jak bylo dneska? :)

2 Kristy Kristy | Web | 15. march 2013 at 16:37 | React

[1]: Díky moc! Já právě taky nejsem vůbec ctižádostivá, takže se ho už ptám půl roku, no :DD.
Poslední dobou právěš čas mezi kámošky a koně se Sis docela půlím, ale je mě líto zvířat, mám pocit, že je zanedbávám, ale zas, přece jen, kámošky už moc dlouho takhle často potkávat nebudu, takže si užíváme, dokud to jde :))
Já mám taky poslední dobou problém, že mě sem chodí lidi, které znám. Dvoum kámoškám jsem to řekla, ty jsou fajn, přitom je nevídám tak často, takže nemám strach, že se informace, které má vědět jen blog, dostanou ven. Trápí mě spíš to, že kámoška, kterou mám sice hodně ráda, ale přece jen, tohle jsem jí říkat nechtěla, tady na ten "pustý ostrov" už narazila, což mě dělalo dost dlouhou chvílí vrásky, jestli to tu nemám promazat, ale pak jsem si řekla, že na ní kašlu, ať si to ví. Určitě ho pozná, a jestli mu to řekne, bo někomu jinýmu, tak to už tak prostě má být. Stejně za pár měsíců odcházím, takže je mě to vlastně jedno ;-)). Ale už se taky hlídám, co píšu. Přece jen, předtím jsem tu byla sama maximálně lidi, které neznám, takže jsem psala vážně od srdce. Teď už to má cenzuru :DD

Jinak na školu už vážně proti ostatním půlrokám kašlu, nějak nemám ambice se učit jen tak :DD ale nevadí mě to.. Hlavně, abych to dokončila, ale to snad nikde tak vážný není :))).

Já jsem taky moc ráda, že si píšem. Upřímně, seš první, která sem takhle pravidelně chodí, moc lidí tyhle kecy moc dlouho nebaví :DD Já na tvůj blog chodím hodně ráda a jsem moc vděčná, že je tu člověk, který mě poradí a pomůže :))

Dnešek je zas v článku, už teď píšu romány :DD i když, budu mít na ten tvůj, který je výš?? :O :DD

3 Andy Andy | Web | 15. march 2013 at 19:34 | React

Já jsem ráda za dlouhé odpovědi a články :D Blog je tak nějak mým koníčkem no :) Je sleduji beauty blogerky, ale životy ostatních mě baví víc :D Já sem chodím pravidelně, protože nějak jsem si tě oblíbila a zajímá mě, co bude dál a tak no :) S tou kamarádkou mě to teda mrzí, ale fakt to bohužel znám no :) Ale tak třeba to tak má být. Já měla dřív jeden starý blog, tam jsem psala ještě takhle > aHoJQy < :D Děsný, stydím se za sebe, ale tak co, každý si něčím prošel :D No, ten jsem nedávno smazala, protože tam byli jen blbosti. Tenhle blog jsem si založila s kamarádkou, ale ona pak nějak vyhrožovala, že ho smaže, no a mě bylo líto té práce, co jsem do toho dala, tak jsem změnila heslo a jela jsem sólo. Dřív jsem neunesla, když každý den nebylo něco na blogu. Tak jsem byla takový blázen, že jsem  na každý den přednastavovala nějaký článek :D Na blog stejně nikdo nechodil, ale tak pro lepší pocit. Ty jsi taky jediná, kdo ke mě chodí každý den a toho si vážím :) Jinak to s těma zvířaty také znám. Já mám doma  psa, papouška, 2 želvy. No, papouškovi ani želvám se nevěnuji, s pejskem občas jdu ven, no budu to asi muset napravit no. Měj se hezky a užij si to tam, pa :)

4 Kristy Kristy | Web | 18. march 2013 at 17:22 | React

[3]: Já radči dlouhý ( jak články, tak komenty; jak čtu, tak radči píšu), než krátký a o ničem :D. Takže za tvoje polorománky v mých komentech jsem doopravdy ráda ;-).
Mě taky zajímá, jak se má někdo jiný zhruba v mým věku, co tak dělá a jak se baví.. :))
Já teď pročítala svůj starý blog, který doteď existuje, a hoodně se u něj smála :DD Fakt strašný no :DD
Já to tam ale nebudu mít lepší, než tvoje "aHoJQy" neboj ;-)).
To se ti nedivím, že jsi nechtěla smazat všechen svůj čas a příspěvky, který jsi do toho vložila.. Udělalas dobře.. :-)
Ty jsi taky jediná, která sem chodí pravidelně a jsem za to moc ráda.. Doufám, že sem budeš chodit ještě dloooho, nejlíp na furt :))
Jakože já se o Sis ( psice) starám tak, že jí beru na hoďku každý den ven, ale přece jen, ještě bych si s ní mohla hrát, hladit jí, nenechat na matce, aby jí dávala žrádlo.. Určitě by to zlepšit šlo :)).
Jé, taky máme želvu; suchozemku. No, ta nějakou extra péči nepotřebuje, každý den něco do pusy, vyměnit vodu a konec. Sem tam vyčistit, takže u tý nějak si nic předsevzovat nemusím ;-).
Ty se měj taky hezky ;-)).

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement