Zanechávám za sebou stopy, stačí hledat.

In Prag! 1.-3. March / II.

7. march 2013 at 19:58 | Kristy |  Den za dnem
Prahu jsem si užívala i poslední den =). I přes všechny "nevolnoství potíže" to byl fajn den. Hlavně díky koním, jmenovitě Robáskovi, skoro 20letému huculkovi,..

Obrázek ke stažení ZDE



Den začal častně, a já se divila, že jsem vstala. Měla jsem v úmyslu vzít Barču zas ven, ale bylo mě tak blbě, že jsem nedošla ani ke dveřím. Lehla jsem si a na chvíli usla.

Celý dopoledne mě bylo hóódně špatně ( více k tomu doufám psát nemusím :-)). Přesto jsem řekla, že ráda pojedu na návštěvu krásných irských tinkrů kamaráda mého (skoro) strýčka.

Vybavena coca-colou, sáčky a úsměvem jsem nasedla do auta a rozjeli jsme se pryč od velkého města do malé vesničky uprostřed luk a lesů.

Pán nás přivítal a hned se ujal provedení. Viděla jsem krásné mohutné "poně", jak je přezdíváme. Jejich ušlechtilé hlavy, velké nohy a dlouhé rousy dominují toto plemeno. Dvě kobylky, 14 letá a 6letá, valášek a témeř 20letý huculek Robas tvořili krásné stádečko.

Po přivítání a podobných formalitkách jsme se vydali ke koním. Pán mi nejdřív řekl, že vezme huculka na vodítko, a že se půjdeme projít po vesnici. Asi jsem blbě zírala, tak se ozvala Šárka: "Ale ona jezdí pět let!" Po vyjasnění, že vodit už vážně nepotřebuju ( :-DD) se pán rozhodl, že půjdeme na vyjížďku. Pán si vezme starší kobylku a já si můžu vzít Rabáska :)

Iršáček :) foto ke stažení ZDE

Šla jsem si pro něj do zabláceného výběhu. Na přivítanou dostal pamlsek, který vděčně sežral a šel za mnou. U uvazoviště jsem ho uvázala vedle kobylky a mohlo se začít pucovat. Jelikož už začalo jaro, byla jsem za chvíli v chuchvalcích snašíjící se srsti. Rabáska mezitím provokovala mladá vlčanda Matylda, která se po něm nebála skákat, štípat ho do hlavy, nebo bušit ocasem do plecí. On jí to štípání oplácel a co já jsem čistila, nakrásno se zabavil.

Jakmile jsem utáhla podbřišník, začalo mě být záhadně dobře. Už mě vůbec nebolelo břicho, netočila se mě hlava. Poplácala jsem huculka a mohlo se vyrazit!

Cestou jsem si ještě upravila třmeny a po asi čtvrt hodince jsme poprvé naklusali. Rabáskovo tenké bříško a dlouhé nožky mě připomenuly doby na Luckym, měl i stejný "šicí stroj" :-) ( drkotavá poníkovský klus).

Cval byl úžasný :Oo. Zapomněla jsem na všechny starosti ( co to vlastně je??) a zase jsem se nadechla.. a zase vydechla. Byla jsem v neuvěřitelný pohodě, nic jsem neřešila. Jen se soustředila na valáškův krok. Dívala se po okolí, povídala si, chválila toho malýho snaživce, že i se mnou utíká s takovým elánem a nepřemýšlela. Bylo to tak jednoduchý!

Nacválali jsme ještě jednou, Rabáskovi se to moc líbilo a pěkně kmital. Potom jsme potkali Šárku, Honzu a Barču. Pán slezl a Honza se svezl domů na kobylce, dokonce i klusal =).

Obrázek ke stažení ZDE

Odsedlali jsme je a oduzdili. Vyčistili je, udělali jim kopýtka, já Rabáskovi pořádně poděkovala a na rozloučenou ještě přidala hrst pamlsků. Pak už jen poděkovat jeho hodným majitelům, rozloučit se a ujíždět domů.

I takhle - ještě jednou díky!

Cestou domů jsme potkali policajty, kteří nám nejprve oznámili, že na střeše vezeme vodítko na Báru, který jsme tam ehm zapomněli. Samozřejmě si všimli toho, že nesvítí jedno ze zadních světěl a že technická je skoro půl roku propadlá. Tomu se říká štěstí!
Na druhou stranu: Od pohledu z Rabáskova hřbetu jsem nezvracela, takže tam nějaké štěstí bylo !

Doma jsem snědla půl balíčku piškotů, slintala nad oběděm, který jedli Šárka s Honzou vedle mě, a zapíjela to hořkým čajem a coca-colou. Chvilku jsme zírali na bednu, pak byl čas už vyrazit směr nádraží,..

Na nádraží jsme hledaly s Šárkou automat a pak ještě skočily do knihy. Mají novou knížku- Bachova květová terapie,.. Ehm :D asi bude Ježíšek :D.

Pak už jsem si vlezla do vlaku, odmávala Šárku s Honzou, ale i Prahu a jela směr domů. Seděla jsem ve vagónu pro rodiče s dětmi.. Ale vůbec si ke mě po pár minutách nepřisedl nějaký kluk/ chlap! Po pár stanicích si přisedl ještě mladý pár a holčičkou, další zastávku babka s třema dětma a psem.. Pak většina odešla, přišel chlápek s dalším a já už konečně mohla vylíst. Yes, welcome in Choceň!!

Doma jsem poreferovala o krásném víkendu a šla si lehnout. S vidinou, že díky problitýmu dnu nemusím zítra do školy, byla víc než krásná :D.


Fotka ke stažení ZDE

Tak hezký den, bez zbytečných nervů a starostí x)

Kristy
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement