Zanechávám za sebou stopy, stačí hledat.

Cirkusové kousky I: Rozmluva

15. february 2013 at 18:43 | Kristy |  Psáno pod mým jménem
Už když jsem zveřejnila fotky mě a kobylky Vandy na FB, jak pracujeme ze země, objevili se lidé, kteří chtěli "návod", jak na to. Pár prvním jsem to mohla napsat, jak a po čem, jsme k tomu dospěly, ale teď se můj počítač stal výchovcem a odmítá mě pouštět na facebook, kvůli té hrozné hromadě lidí, co se tam přihlašují. Takže pro všechny, kteří mají doopravdy zájem vědět, jak jsme se to naučily, jsou určeny tyto články.

Já s Vandičkou :) Kobylkou, s kterou trénujeme cirkusové kousky a učíme se přirozenou komunikaci :) Foto by Anatas



První bod, který pro začátek cirkusových kousků ( CK), musíte s koníkem mít, je důvěra. Je to velmi důležité, jak ze strany člověka, tak jezdce. V těchto článkách budu používat slůvko člověk, než-li jezdec, protože toto vyjádření není přesné. Všechny počátky CK se budou vyvíjet ze země.

Důvěra
Ještě než začnete, musí Vám koník věřit, ale i Vy jemu! Začala bych teď spíše důvěrou člověka ke koni,..

Co si představím pod představou, že člověk důvěřuje svému koni? Je to hodně specifické, ale ono je jen důvěra to, že ho volně pustíte v boxe, při sedlání a uždění nebude koník omezen, při vodění se budete snažit chodit s co nejméně pomůckami, až se dopracujete k tomu, že koníkovi budete věřit tak, že ho necháte chodit bez ničeho. POZOR na bezpečnost, myslím tím, že NIKDY nepouštějte koně u silnic, a už vůbec ne neklidné koně, kteří jsou lekaví a mají větší instinkt pro tuto jedinou jejich zbraň. Myslete na to, že kůn je od přírody zvyklý utíkat. Věřte, že i kůň, v kterého máte důvěru, se může splašit a utéct. Pomýšlejte na to. Nemusíte to ale vzdávat a brát koně normálně na stájovky s vodítky. Ty klidnější stačí vodit na "nákrčáku", nebo postačí provazovka s vodítkem, když to bude prověšené, je to jakokdyby to koník na hlavě vůbec neměl. A když se splaší, tak máte jistotu, že Vám neuteče. Myslím, že je to rozumný kompromis pro lidi, kteří bydlí poblíž nebezpečí pro utíkajícího koně.

Teď jsem narazila na základní důvěru koně na člověka ze země. A co si tak uvést nějaké ty základní příklady ze sedla? Namířím teď pár vět na bubáky, věci, které koně děsí. Pro nějaké jsou to vlající igelity, pro jiné voda, spadlý strom, štěkající pes atd. Představme si, že člověk sedící na koni o tomto nebezpečí ví. Když to bude člověk, který koni věří, nebude se bát. Bude vědět, že koníkovi ony věci dělají problém, ale bude věřit a pracovat na tom, aby našli společnou cestu přes a kolem bubáků. Zato člověk, jenž svému koni nevěří, začne ihned, jak kůň začne vyvádět, panikařit. Bude napjatý, bude se bát, nebude věřit. Nebude věřit, že to zdolají, že nespadne, že se něco nestane- nebude věřit svému koni.

A když takového koně a člověka, který nevěří koni ani venku, vezmete do kruhovky/ jízdárny, jak mají tito dva pracovat ze země? Znamená to tedy pustit koně bez ničeho nejlépe, samozřejmě to jde i s ohlávkou a vodítkem, ale to zase nebudete mít dvě ruce volné a to pro začátečníky není nejlepší. Představme si, co by se mohlo stát, kdyby volný kůň zbystřil nějakého blížící se strašáka- například řvoucí motorku. Člověk vedle něho znejistí. Kůň může uskočit, může se rozběhnout a běhat po prostoru a bát se. Když se to stane, musí tam být člověk, který ho sklidní a ne ještě více rozruší svým strachem. Proto je důvěra důležitá i od člověka ke koni.

A teď naopak- důvěra mezi koněm a člověkem. Ten kůň, který věří svému člověkovi, se bude chovat jinak než ten, který je ustrašený.
Tento rozdíl můžeme vidět na vlastní oči. Pro koně, který má důvěru, nebude problém pozdravit člověka, jít mu naproti, žďuchnout mu do ramene, v boxe klidně stát a nechat se drbat.
Proč? Protože se na něj těšil. Těšil se na přítomnost toho 2nohého tvora, který je mu učitelem i přítelem. To on ho chválí, hladí, drbe a dává ty dobroty, když je vážně hodný. On na něj mluví, utěšuje ho, když se bojí, nevadí mu na vyjížďce slést a převést ho přes všechny nástrahy, které tam číhají. Nevadí mu, když se lekne a uskočí, nepotrestá ho, spíš jen tiše promlouvá. A kůň se pak odděčí: Je věrný, klidný a stálý. Po správném přístupu se z něj stává důvěřivý kůň ke svému pánovi.

Jak zlepšit důvěru mezi párem kůň- člověk? Časem a prací. Nejde o makačku na jízdárně každý den, to vážně ne. Kolikrát stačí přijet do staje, jen toho koníka pozdravit, vzít ho se napást, střídat to s ježděním, hraním, prací, jak ze země, tak ze hřbetu. Všechno chce čas, trpělivost a věřit.
U některého koně trvá pár minut, než začne věřit novému člověku ve svém okolí, některému to trvá déle a jinému se to třeba nepodaří nikdy. Jsou jako lidé: Někteří vůdci stád, extroverti, pak tu jsou ti druzí, kteří jsou v hierarchii níž, introverti. A ke každému je nutno přistupovat zvlášť, inviduálně.
Trpělivost je vážně na místě. Nemůžete se vztekat jen poté, co kůň nechápe, že Vás má následovat do boxu, nebo dát nohu. Jen to, že se rozčílíte a začnete křičet, protože neustoupil hned, není cesta k tomu, že Vám bude věřit! Třeba ten kůň jen nerozumí, třeba jste dali jinou pobídku než normálně a on si to teprve rovná v hlavě. Dejte jim čas.
A hlavně: Věřte. Věřte tomu, že z Vás budou parťáci, že Vás koník bude mít doopravdy rád a nebude ve Vás vidět jen toho otravu, který ho zas bude nutit chodit na jízdárně, ale bude ve Vás vidět přítele.

Všechno jsem vzdala.. A pak potkala JI :* foto autor
Ještě než začneme s CK, musím se Vás zeptat, proč vůbec chcete začít..? Protože to vypadá hezky, nebo snad, že to bude zábava? Myslíte si vážně, že by většina koní nebyla raději na louce, než se vzpínala s člověkem na hřbetě? Nebo to chcete zkusit, protože jste se rozhodli začít pracovat ze země? Rozvíjet koňské dovednosti i vedle sebe? Protože chcete přinést do Vašeho vztahu i trochu něčeho nového?

Já jsem začala, když jsem zjistila, že Vandi má špatné nožky a po dobu, co ostatní chodívali ven cválat, jsem já zůstala ve stáji, protože by to na ní byla velká zátěž. Rozhodla jsem se, že to zkusíme. Hodně o tom četla, a většinou psali, že na CK jsou lepší mladí koně. Ano, to bude pravda: Mladí koně jsou ohebnější, mají více elánu a chuť se něco učit. Ale nenechte se tím odradit: Vandi je 18let a věřím tomu, že jí to baví. U tohoto vyššího věku je koníka před CK pořádně rozehřát, rozcvičit, ale o tom až v II. díle.

Ona je světlo na konci mém tunelu.. Foto by Eli K.
Kristy
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Gabča Gabča | 9. march 2013 at 19:12 | React

Wow !

2 Kristy Kristy | Web | 9. march 2013 at 20:36 | React

[1]: :)))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement