Zanechávám za sebou stopy, stačí hledat.

Ze slohovky nápad?

20. january 2013 at 19:45 | Kristy |  Střepy (koňského) života
Psala jsem do školy slohovku "Můj největší zážitek". Rozhodování bylo těžký, ale srdce po krátkém rozhodování poradilo. A já psala.. Teď z toho vznikl nápad, zavzpomínat takto na každého, na koho mám vzpomínky.. Všechny tyto střípky života budou v této rubrice :)

Vanillek, Tristánek, Borůvka a Taruška ♥ Koníci, kteří v srdci zůstanou navždy..



Doporučuji k textu pustit- A. Lavigne When You´re Gone

Můj největší zážitek
Můj největší zážitek? Zážitků je hodně a o to těžší je to rozhodnout. Každopádně, nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že mezi ty nejlepší zážitky pochází chvilky v sedle tmavého valáška, plnokrevníka Night Vanillka. Na jednu takovou chvilku bych ráda zavzpomínala.

Vanillek a já- směr parkúr! fotka od Barunky H.

Zírala jsem na obrovské překážky postavené na jízdárně. To že máme skočit? To snad ne! Vždyť jsme spolu teprve dva měsíce a tohle jsou obrovské skoky! Od trenérky přichází rychlé příkazy. Opracovala jsem valáška na obdélníku, který náležel k jízdárně. Cítila jsem na sobě plno pohledů: rodičů, kamarádek, ale i těch, kteří by raději, abych se už válela na zemi. Možná mezi ně patřil i pohled majitelky valáška, která mě neustále hlasitě opravovala za malé chybičky.
Každá vteřina s ním byla jako pohádka.. fotka od Barunky H.

Po chvíli jsme připraveni. Tedy, alespoň moje ambiciózní trenérka to tvrdí, já se pořád necítím. Ale když se zaposlouchám, slyším pravidelné oddechování Vanillka a už nabírám spadlé sebevědomí. Samozřejmě že to zvládneme! Však mám pod sedlem toho nejlepšího koně, kterého bych si tam mohla přát.
Cváláme na malém kolečku s pohledem upřeným na překážky. Slyším zvoneček, povel vyrazit. Otočím valáška na překážky a ten nadšeně vyráží. Počítám cvalové skoky. Tři, dva, jedna,.. letíme! Vanillek se odráží, skáče přes nevelké hnědé břevno. Nad skokem si radostí vyhodí a po skoku je připraven běžet dál. Otáčím ho na další a další překážky. Svoje bezchybné skóre jen prodlužuje, nechce udělat chybičku a skáče úžasně.

Drezúrní úlohy pro nás po pár týdnech nebyli problém.. Foto by taťka

Mě chvíli trvá, než se uvolním a usměji se. Posledních pár skoků dokončujeme jako králové dne. Koník radostně máchá hlavou a čeká nás poslední překážka. Největší překážka, co jsem kdy zvolala. Pravidelně se přibližujeme, počítám cvalové skoky a povoluji otěž. Vanillek se odráží a my letíme. Letíme nad překážkou a já si přeji, aby ten pocit nikdy neskončil. Bohužel, než si to vůbec stačím přát, už jsme zase na zemi, proběháváme kolem tyče, jenž značí cíl. Slyším potlesk.. Otočím se a majitelka toho nejúžasnějšího koníčka nám tleská a já mám skoro slzy v očích z toho gesta.

Vanillek a já na kruhu. Nacvičování cvalu z kroku :* fotka od Aničky S.

Kristy
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement