Zanechávám za sebou stopy, stačí hledat.

Víkend a sto změn - část I.

10. december 2012 at 20:32 | Kristy |  Den za dnem
V prvním větě podotýkám: Pokud to snad (?!) někdo jednou bude číst, jsou tohle články jen výpady mojí nepříliš dobré spisovatelské duše, tak berte v ohled moji náladu- jednou si zase psát něco z duše..

Tak řekla bych, že obecná změna číslo jedna je, že je SNÍH! A jelikož tohle je pohádkový sníh, byla by škoda ho nevyužít :-) ale možná by chtělo, začít od začátku :D


S Bett ( 2011) :-) úžasnou kobylkou, která mi zůstane v ♥ fotka od Evči P.



Začátek? Vynechám nudu okolo ranního vstávání, učení různých knížek a učebnic, uklízení doma a neustálýho hádání se sestrou, a přejdu k věci :-). V sobotu jsem vyrazila se Sis přes ulice k našemu obřímu centru jménem Quanto. Dělám si samozřejmě srandu :-) o žádný obří centrum se nejedná, ale okolo dvanáctý těžko potkáte v Chocni hodně lidí a u Q. byli asi tři -> takže choceňskej Václavák :D. Tam jsem se rovnou sťukla s Eli a spolu jsme vyrazily, asi o deset minut dýl už jsem viděla fialový autíčko, který nás hodilo na Dolní.

Hned jsem šla k věci. O pronájmu. Když jsem to najednou vyslovila nahlas, cítila jsem, že něco padá, padá a láme se. Já to nemůžu zastavit, ani změnit. Bylo to venku. Všechno a nic. Neřekla jsem, jak moc mi bude scházet nekonečná doba v jejím sedle, vyšvihování na její žlutý hřbet a neustálý čmuchání jejího čumáčku, když už si hovím na jejím hřbetě. Řekla jsem jen to, co jsem zvládla, abych nezačala bulet jak malá holka, která ztratila svůj Sen,..

Nikdy nevěř kobylám!;* Příjdou kdy chtěj a ukradnou ti ♥! fotka od Elči

Ale nezbývalo, než se zvednout a jít dál. Zvednout hlavu, nahodit takovej ten úsměv, aby se každý neptal: "Není ti něco?" "Dneska seš nějaká smutná!", protože před takovýma větma radči přetvářku, než každýmu vykládat, jak sem pitomá. A tak sem se snažila nedat nic najevo, v klidu jsem poklidila Vandičin box, udělala Nortíka, jelikož jsem měla nabídku na ten den, ať sedlám vysokého ryzáčka a s Eli šla pro koníky.

Ve výběhu dala hudlana blondýnce, mrkvičku a slib, že příjdu. Popadla Nortíka a vzala ho ke stájím. Dostal mrkev a šel jak ovečka. Ve stáji byl i při čištění moc hodný, vazák jsem v nejmenším nepotřebovala, jen při sedlání pojistka, vím, že je to škeblík a že si i rád ždibne. Asi po hodince nastala doba otevřít dveře a vstoupit do krásného, zimního dne.

http://halinka.rajce.idnes.cz/pohadkovy_snih_v_Notoddenu/

Byl tak krásný den, že by ho byla škoda, prošvihnout! S nadšením jsem dosedla na ryzáčka a pobídla k chůzi. Našemi parťáky se stala Kesska s Eli. Koníci si to pochodovali na louku a po deseti minutách kroku se začalo pobírat na otěž. Nortík je dýchavičný a majitelka si přeje, aby chodil "nadejchávat"- zvláštní režim pro tyto koníky. Střídá se v pravidelných intrvalech krok, klus a později, když už je na tom koník lépe, tak cval. Po pár minutách jsme naklusali a já po dlouhé době bezstarostně pobídla koně k rychlejšímu tempu. Krajina krásně ubíhala, Nortík dělal ze studní na pastvinách bubáky, takže jeho uhýbání a uskakování byl příliv adrenalinu na moji dušičku.

Jelikož nebyl ryzáček týden venku, očekávala jsem nějaké výpadky radosti, nebo tak. Ale byl moc hodný! Asi jsem to zakřikla, ale nemohla jsem tušit, že něco chystá..
.. zrovna byla před námi kopec- pro nás zdejší hráz, když jsme přecházeli do kroku s vidinou, že hráz výjdeme, chvíli půjdeme krokem a zase naklušeme. Povolila jsem otěže, aby Nortík nesklouzl, při cítění, jak zvedá nohy do vzduchu odlehčila, do toho držela tušírku a chystala se, že udělá dva kroky a budeme nahoře. Ale houby! Nortík udělal hop, hop a byl nahoře, ale hned mi ukázal, jak dokáže být veselý -> udělal kozla. Jednoho, druhýho. Do toho si parkrát přivyhodil a to stačilo, abych začala sklouzávat ze sedla. Zvyklá, že mám před sebou dlouhou hřívu blonďatý, jsem chtěla popadnout "záchrannou brzdu", ale hříva mi jen proklouzla mezi prsty a já překvapená, slítla. Co se zvedla, Nort už se dával do pohybu.

Strach, že si něco udělá, byl hrozný. Naštěstí jsme ho chytli a pokračovali dál. Nešlo to jinak, než přes hráz, ale teď už jsem nevěřila, že je to ten "ťuňuňu", ale že si dokáže jezdce i prozkoušet a proto se o to víc chytla. Nezklamal- kozlíka zase udělal:)

Už v kroku domů: Kolem Dubu, přes les kolem Pětinohy a přes louku domů. Ještě zapracovat na hlavě na kolmici, pochválit, poděkovat Bohu, že kůň má přece jen všech pět pohromadě, že neběžel domů a už jsme před stájí. Prostě nejsem zvyklá padat!, proto mě to tak překvapilo :) a kozla jsem nezažila jak dlouho? Rok? Naposledy od Biga.. Nortíku, zlomil si rekord! :-)

Nortík! foto autor

Ve stáji dostal něco dobrýho na zub (Standart, jablíčka a mrkvev), snaha nazamat kopyta byla, ale nenašla jsem čím, odpocku a s dobrůtkou do výběhu. Tam pochytit tu uraženou blonďatou a šupat s ní za světla ven.

Jen jsem chtěla projít trojuhelník, aby šla vedle mě na vazáku, ale ona měla jiný názor. Když jsme vycházely, ještě to šlo. Ale na louce spustila tu svoji energickou písničku: Cválala kolem mě, mlátila hlavou, poklusávala, vyhazovala. Nemálo přebytku energie :-) Mě to nevadilo, stačilo semtam usměrnit, jinak kobylka lítala kolem mě, šťatná, že se může hýbat. Tak to má být, ne? :)

Sommer 2012! with Vanda ♥ fotka od Nikol N.

Ve stáji jsem se o ní samozřejmě náležitě postarala, dostala bolestné v podobě pozdní svačinky (Standart, Herbic, mrkve), namazala jsem jí boule a otlaky. Pomalu se stmívalo a já musela volat domů, ať startují. S bolestným srdcem jsem ji zavedla do výběhu, kde se dívala, kam jako jdu, že jsem ji ještě nedala jablko (,který během dne došlo, ale to jsem jí nemohla říct :)), ale já vážně musela běžet..

Doma jsem se jen převlíkla, rychle umyla, počkala na ségru a vyrazily jsme do tanečních. Byl věněček a ten jsme si nemohly nechat ujít! Holky měly šaty doopravdy krásný a všichni moc hezky tancovaly. Ale naše ranní vstávání ukázalo vše, jakmile odbyla desátá, zívaly jsme a až to jedna z nás nevydržela a navrhla, ať to zabalíme. Odcházely jsme a v uších nám znělo: "Skoč na..!"

Oddechový tanec blues
http://www.tanecni-skola.cz/tanecni-skola-fotogalerie.php?o=foto/tanecni-skola-oplt-tanecni-kurzy-028.jpg&n=Oddechov%FD%20tanec%20blues

Cestou domů jsme stihly ještě valčík a ča-ču, než jsme se objevily doma. Jó, to byl večer :-)
A vlastně celej den byl fajn! Díky všem, co se na něm podíleli..,

Kristy
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement